Český svaz včelařů

Praha – proti moru nasazujeme prevenci

23. 1. 2024

I v letošním roce přistoupil Magistrát hl. m. Prahy k finanční podpoře
plošného vyšetření měli včelstev na stanovištích na území hl. m. Prahy
na přítomnost spor původce moru včelího plodu (MVP) – bakterie Paenibacillus
larvae.

Přečíst

Sršeň asijská (Vespa velutina) – životní cyklus kolonie

2. 11. 2023

Výskyt sršně asijské byl zatím potvrzen v ČR nálezem jednoho rozvinu- tého hnízda. Zůstává otázkou, jak se jí bude dařit aklimatizovat v našich podmínkách a zda se zde budou její kolonie plně vyvíjet, což ovlivní četnost jejího výskytu v následujících letech.

Přečíst

Varroa, varroarezistence a varroatolerance

23. 10. 2023

Vyšlechtit včelstva, která by snášela přítomnost roztoče Varroa destructor, byla by tedy vůči němu varroatolerantní, anebo by byla vůči napadení roztočem a jeho pomnožování odolná, tedy varroarezistentní, je jistě snem mnoha včelařů. Nemuseli by provádět monitoring ani léčbu či technologická opatření ke snížení napadení včelstev roztočem, ani mít obavu z reziduí použitých léčiv v medu. Je ale otázkou, jakou cenu bychom za její splnění museli zaplatit.

Přečíst

Pravidla správné konstrukce úlů

12. 10. 2023

V rámci pomoci zejména včelařským začátečníkům, kteří se neorientují v tom, jak má vypadat a co má splňovat včelí úl, požádalo Předsednictvo RV ČSV Racionalizační komisi RV ČSV o vypracování manuálu základních podmínek výstavby konstrukce úlu. Na základě požadavku vypracovala komise pravidla, podle kterých může včelař posoudit kvalitu úlu z konstrukčního hlediska, dodržení základních pravidel nutných pro chovaná včelstva a vhodnost pro obsluhujícího včelaře.

Přečíst

Původ včely medonosné – opět jinak

8. 10. 2023

O původu včely medonosné (Apis mellifera) se vědci horlivě dohadují již desítky let. Analýzy DNA se zdají pro zodpovězení této otázky adekvátním nástrojem. Zatím to ale na vyjasnění nevypadá. Relativně nedávná rozsáhlá genetická studie umístila domovinu včely medonosné do západní Asie. Nejnovější studie ji klade na sever Evropy.

Přečíst

Jak správně pečovat o oddělky

5. 9. 2023

V celé republice probíhá ve velkém prodej oddělků. Prodávají se nejčastěji v létě jako oddělky běžného roku, ale v inzertní příloze časopisu Včelařství najdete spoustu inzerátů na prodej vyzimovaných oddělků v období duben–květen. Zejména pokud udeří varroázní rok a zimní ztráty přeskočí přes desítky procent, mnoho včelařů se snaží získat cokoliv, co připomíná alespoň trochu včelu, často bez ohledu na vzdálenost nebo plemenný původ. Řada producentů oddělků proto přechází od nejistého medného výnosu k jistějšímu trhu s oddělky.

Přečíst

Myslíme do budoucna Co vysadit na malou zahradu?

20. 8. 2023

Při plánování výsadeb berete v úvahu celou řadu aspektů a jedním z nich je i plocha, kterou máte k dispozici. Malé zahrady a zahrádky jsou sice trochu limitující, ale když se zamyslíte, i na malých plochách lze včelám nabídnout zdroje potravy.

Přečíst

Vosk je nezbytná životní součást včelího společenství

9. 8. 2023

Aby včely mohly žít a „pečovat“ o reprodukci rostlinné říše, potřebují svoje životní zázemí. Pokud se v tuto chvíli zaměříme na volnou přírodu, tak si za tímto účelem staví na relativně suchých chráněných místech „příbytky“, které tvoří jednotlivé plásty zavěšené na něčem pevném. Plásty jsou tvořeny šestibokými hranoly postavenými proti sobě v nepatrném náklonu ke středu každé protilehlé buňky a tvořícími pomyslné zpevněné kruhy. Nejsou stejně velké, protože jsou stavěny podle momentální nutnosti obnovy společenství dělnicemi či trubci nebo jsou určeny k ukládání potravy. Materiál pro stavbu – vosk – produkují včely přímo ve svých tělech.

Přečíst

O duchovním vývoji včelaře

28. 7. 2023

Včelaři, kteří se nespokojí s jednoduchými odpověďmi na složité otázky tohoto světa, si zajisté položí tu nejdůležitější otázku o chovu včelstev: Jaký to má smysl? Proč včelařím, proč mi byl tento vztah ke včelám dán?

Přečíst

Nabité včely

18. 7. 2023

Letící roj včel může naakumulovat překvapivě silný elektrický náboj, který dosáhne hodnot typických pro bouřková mračna. Hmyz tak sehrává důležitou roli při usměrňování distribuce prachu v ovzduší, což má citelný vliv na vývoj počasí.

Přečíst

Samota leze čmelákům na mozek

1. 7. 2023

Pro zdárný vývoj v plnohodnotnou dělnici potřebuje samička čmeláka kontakt s dalšími členy kolonie. Bez něj dochází k defektnímu vývoji mozku, což se odrazí v abnormálním chování.

Přečíst

Mýty o řepce a včelách

24. 5. 2023

Ozimá řepka olejka je v dnešní době nejvýznamnější olejninou v České republice. Ozimá řepka je často ve sdělovacích prostředcích popisována jako nebezpečná plodina ohrožující půdu, včely a další živočichy. Opak je však pravdou.

Přečíst

Jak vybrat vhodný úl

17. 5. 2023

Jaký úl je nejvhodnější pro naše včelky? V jakém typu se nejlépe včelaří? Výběr úlu je pro začínající včelaře zcela zásadní otázka. Dovolím si zde uvést příklady ze svého života, abyste si udělali svůj názor na to, co ve včelařství hledáte a čemu je potřeba se vyhnout.

Přečíst

Co chutná čmelákům?

11. 5. 2023

Jakým květům dávají čmeláci přednost? Které druhy rostlin si vybírají k opylování? Významným kritériem je pro ně obsah živin v pylu a nektaru.

Přečíst

Z Výzkumného ústavu včelařského Dol – Vosk nad zlato

4. 5. 2023

Pohádka o soli nad zlato má mnoho verzí a podob, včetně té filmové s Janem Werichem. Ale ještě mnohem starší je Ježíšova zmínka o soli v kázání na hoře (Mat 5, 13) „Jestliže sůl zmařena bude, čím bude osolena?“. Proč do titulku pletu vosk? Protože když pokazíme včelí vosk, také vyvstává otázka, co s ním.

Přečíst

Včely, eusocialita a biologické hodiny

26. 4. 2023

Samotářské včely přicházejí na svět s plně funkčními biologickými hodinami, zatímco včela medonosná si se spuštěním vnitřní časomíry dává na čas. Je to její klíč k eusocialitě?

Přečíst

Falšované medy a závody v jejich odhalování

23. 4. 2023

Med se pravidelně objevuje v první desítce mezi nejvíce falšovanými potravinami na světě. Většinou se umísťuje někde kolem pátého až sedmého místa hned za top produkty, jako jsou například káva, olivový olej, parmazán nebo mořské plody.

Přečíst

Tajemný let čmeláka

16. 4. 2023

Čmeláci létají s nákladem, který odpovídá až osmdesáti procentům jejich tělesné hmotnosti. Zvládají to díky záhadnému úspornému režimu.

Přečíst

Naše včely a cizí rostliny

11. 4. 2023

Včely potřebují rostliny a rostliny potřebují včely. Nicméně v průběhu posledních desetiletí dochází k proměnám naší krajiny, které vedou i k odlišné potravní nabídce pro včely. Ta se v posledních dekádách výrazně mění.

Přečíst

Rok v pranostikách – duben

2. 4. 2023

Duben je měsíc, kdy začínají rašit duby. Apríl – 1. duben je spjatý s různými žertíky a drobnými zlomyslnostmi. Původ tohoto svátku můžeme dohledat již v iránském svátku Sízdah be-dar, který je již od 16. století spojen právě s aprílovými žertíky. A mohl vzniknout jako odezva na měnící se roční období, z času smutku do času jarního veselí.

Přečíst

Čmeláci na kofeinu

23. 3. 2023

Povzbudivé účinky kofeinu zná prakticky každý, jsou obecně známé a mnohokrát ověřené. Ale přesto může docela překvapit, že bystřejší a čipernější jsou po kofeinu i čmeláci.

Přečíst

„Antigravitační“ účinky mateří kašičky

16. 3. 2023

Mateří kašička je vysoce ceněná jako zdroj živin a látek, které nasměrují vývoj larvy ve včelí matku. V matečníku však plní mateří kašička i jednu velmi důležitou a donedávna nedoceněnou úlohu. Brání vypadnutí larvy a chrání ji tak před neblahými důsledky neúprosných zákonitostí gravitace.

Přečíst

Včely a včelaření z pohledu římských antických učenců

12. 3. 2023

Včela byla významným symbolickým zvířetem v náboženských a kulturních aktivitách mnoha starověkých civilizací. Nejinak tomu bylo i ve starověkém Římě. Na rozdíl od jiných civilizací se nám dochovalo relativně velké množství římských písemných památek. Tyto starověké texty však na včelu neodkazují pouze jako na symbol mnoha pozitivních vlastností, ale věnují se překvapivě i biologii včel a včelím produktům.

Přečíst

Ohlédnutí za prvními deseti lety expozice Včelí svět Hulice

1. 3. 2023

První „kulaté“ narozeniny jsou v životě člověka považovány sice za určitý milník, ale stále ještě patřící do dětského věku – tedy do období poznávání, učení a rozvoje. Ale jak je tomu u muzea? U paměťového návštěvnického vzdělávacího centra, které můžeme považovat s trochou nadsázky také za živý organismus.

Přečíst

Nasavrcká škola v proměnách sedmi desetiletí: První žáci nastoupili v roce 1951

15. 2. 2023

V listopadu roku 1951 vyšel v 11. čísle časopisu Včelařství článek, v jehož úvodu se psalo: „V překrásném prostředí Pardubického kraje, v nově upravené školní budově bývalé rolnické školy v Nasavrkách, byla v sobotu 29. září o deváté hodině dopolední slavnostně otevřena první dvouletá včelařská výběrová škola.“ Jejím prvním ředitelem byl zkušený pedagog a včelař Josef Joska.

Přečíst

Bakterie chrání včely před plísněmi

5. 2. 2023

Dělnice nosí do úlu obrovské množství pylu a s ním také spoustu spor nejrůznějších plísní. Jsou mezi nimi i nebezpeční původci chorob. Významnou roli ochránce úlů i včelího organismu hraje bakterie Bombella apis.

Přečíst

Když se řekne šanta aneb Není šanta jako šanta

31. 1. 2023

Když se řekne šanta, většina z vás asi okamžitě dodá… kočičí. Ale rod šanta (Nepeta) je velmi bohatý. Patří do něj převážně trvalky. Botanické jméno je odvozováno od toskánského města Nepi, ale jiná teorie uvádí souvislost se jménem štíra, před jehož jedem měla šanta údajně chránit.

Přečíst

Myslíme do budoucna (1): Co nasázet, aby na zahradách bylo „něco“ pro včely i vaše zdraví

13. 1. 2023

Pokud uvažujete, co vysadit, abyste mohli mít stále po ruce voňavé koření do kuchyně, určitě si vyberete v naší nabídce. Co je to vlastně koření ? Podle Wikipedie: „Koření se obvykle používá k vylepšení chuti a vůně pokrmů a vyrábí se ze sušených nebo čerstvých částí rostlin. Tyto rostliny nazýváme kořeninovými a řada z nich má i léčivé účinky“.

Přečíst

Přípravky Ekopol, Apidez a Bisanar zakázány již i na Slovensku

11. 1. 2023

V srpnovém čísle časopisu Včelařství jsme informovali o varování před přípravky Ekopol, Apidez a Bisanar, které obsahují ve složení neuváděnou látku flumethrin. Zmíněné přípravky byly již zakázány také na Slovensku (odkud se do ČR dostávaly, zde ovšem nebyly nikdy legálně registrované nebo schválené). Zveřejňujeme tímto jak stanovisko veterinárního orgánu ze Slovenska, tak článek k této problematice, uvedený v časopisu Včelařství.

Přečíst

Evodie - včelí strom

10. 1. 2023

Tuto dřevinu můžeme najít také pod označením ampák, evodie nebo čtverák a angličtina nabízí zvukomalebné pojmenování „bee bee tree“. U nás se zatím pěstuje spíše v botanických zahradách, parcích či arboretech, ale postupně se stává oblíbeným i mezi včelaři, protože nabízí potravu včelám v našich podmínkách i v pozdním létě. Svědčí o tom narůstající počet nabídek semen či sazenic v různých zahradnictvích a na internetu.

Přečíst

Když se řekne jabloň aneb Není jabloň jako jabloň

5. 1. 2023

Jabloň (Malus) určitě zná každý. Zahradníci a sadaři jako zdroj nejčastěji pěstovaného ovoce u nás vyšlechtěných v řadě odrůd. Včelaři jako výborné zdroje nektaru (nektarodárnost okolo 1,2 mg/květ a cukernatost 40 %). Čisté medy lze získat z jabloňových sadů, jinak jsou součástí jarních medů. Jabloně nabízejí i kvalitní pyl.

Přečíst

Světelné znečištění škodí opylovatelům i ve dne

3. 10. 2022

Intenzivní noční svícení, označované jako světelné znečištění, má citelný dopad na aktivity nočních živočichů a promítá se i do aktivit hmyzích opylovatelů. Dosud se vědci soustředili na efekty světleného znečištění na opylovatele, kteří jsou aktivní v noci. Nyní se však ukázalo, že noční osvětlení rostlin má vliv i na aktivity denních hmyzích opylovatelů.

Přečíst

Sršeň asijská se šíří Evropou

8. 9. 2022

Obávaný škůdce včel podnikl již v minulém roce smělý výpad na sever Německa. Jeho postup je ještě rychlejší, než se včelaři obávali. Tento invazní druh navíc okupuje i oblasti, kde by mu to podle předpokladů expertů nemělo svědčit.

Přečíst

Starým matkám insekticid neškodí, mladým dělnicím ano

22. 8. 2022

Překvapivou odolnost starých včelích matek proti neonikotinoidovému insekticidu imidaklopridu popsali polští vědci. Matky dovedou na rozdíl od dělnic mobilizovat likvidaci volných kyslíkových radikálů vznikajících ve včelím organismu pod vlivem imidaklopridu.

Přečíst

Perga – včelí zlato

17. 8. 2022

Perga je včelami zpracovaný rouskový pyl. Přelom léta a podzimu pak je ideální k přeskládání včelího díla k zazimování a často při tom mezi plásty najdeme množství pylových zásob, které včelstvu přes zimu nenecháme, protože by na pylu nepřežilo. Velkou škodou by však bylo přebytečný plást s pergou vytavit.

Přečíst

Jak nejlépe skladovat med?

28. 7. 2022

Med je potravina, která nám může doplnit potřebnou energii ve vhodné formě, ale také zdroj několika set cenných látek, které jsou v něm přítomny v malém množství. Všech dohromady nebude víc než jedno procento, ale každopádně pro konzumenta svůj význam mají. Některé z nich jsou neomezeně trvanlivé (např. minerální látky), jiné se v průběhu skladování mohou měnit.

Přečíst

Čmeláci zahradníci

21. 7. 2022

Když se čmelákům nedostává pylu, sami si zařídí, aby rostliny rozkvetly, čímž si zajistí vydatný přísun potravy.

Přečíst

Národní buditel Karel Havlíček Borovský byl i nadšeným včelařem

15. 7. 2022

Básník, spisovatel, novinář, politik, příslušník tzv. druhé generace národních buditelů, zakladatel české moderní žurnalistiky, satiry a literární kritiky. Tím vším byl Karel Havlíček Borovský, o němž je všeobecně známo, že se ho rakousko-uherská monarchie natolik obávala, že ho na čtyři roky poslala do vyhnanství v tyrolském Brixenu. Ale už málokdo ví, že byl zároveň i nadšeným včelařem.

Přečíst

Silnice jako bariéra pro opylení hmyzem?

1. 7. 2022

Negativní vliv dopravy na hmyzí opylovače byl pozorován například v souvislosti s chemickými reakcemi výfukových zplodin s molekulami vůně květů. Některé zplodiny totiž vůni výrazně oslabí. Teď se však ukazuje, že opylovačům vadí i samotný dopravní ruch.

Přečíst

Kalendárium: Červenec

26. 6. 2022

Červenec je pro včelaře poslední poměrně značně fyzicky náročný měsíc. Naproti tomu včelstva se pomalu začínají připravovat na zimu. Po letním slunovratu se velmi zvolna začíná snižovat plodování včel. V přírodě už není tolik zdrojů včelí pastvy. Poslední snůška bývá ze slunečnice či svazenky a z některých cizokrajných stromů…

Přečíst

Apidomek – tradiční terapie opět na výsluní

26. 6. 2022

Z technického aspektu je apidomek speciální dřevěná včelnice o malé rozloze, kde jsou po jejich delších stranách instalována včelstva.  Samotné lůžko je vytvořeno z dřevěného roštu se zasíťovanými otvory přímo nad úly se včelstvy. Na lůžku bývá položena přírodní matrace, deka s polštářkem nebo také nic.

Přečíst

Varroáza, zhoubný nepřítel včel

22. 6. 2022

Včelstva včely medonosné (Apis mellifera) jsou velmi důkladně organizovaná a dovedou se ubránit mnoha nepřátelům. Proč tato obrana selhala v boji s varroázou (Varroa destructor)? Odpověď přinesla studie mezinárodního týmu v čele se Zacharym Huangem z Michigan State University publikovaná ve vědeckém časopise Biology Letters.

Přečíst

Mikrobiom včelích matek

18. 6. 2022

Bakterie žijící v trávicím traktu sehrávají v životě včely medonosné významnou roli. Velké překvapení přinesl výzkum střevního mikrobiomu včelích matek. Ten se od mikrobiomu dělnic dramaticky liší.

Přečíst

Jak populace mravenců a mšic ovlivňují společenstva včel

15. 6. 2022

Význam včel pro rostliny je velmi dobře znám. Každoročně opylují jenom v Evropě hospodářské plodiny v hodnotě nejméně 605 miliard korun, mají tedy vliv až na 84 % plodin určených k lidské spotřebě. Dalším významným a již přímo pro člověka hmatatelným přínosem je tvorba medu. Dělnice-létavky shromažďující zásoby (nektar a medovici), které sbírají do tzv. volátka a přenášejí do včelstva. Medovice může být podstatnou částí letní snůšky, protože se vyskytuje v době, kdy vývoj včelstva vrcholí a v přírodě je již málo kvetoucích nektarodárných rostlin. S kým se ale musí včely o medovici dělit? Ponejvíce s mravenci.

Přečíst