Pravidla správné konstrukce úlů

12. 10. 2023

V rámci pomoci zejména včelařským začátečníkům, kteří se neorientují v tom, jak má vypadat a co má splňovat včelí úl, požádalo Předsednictvo RV ČSV Racionalizační komisi RV ČSV o vypracování manuálu základních podmínek výstavby konstrukce úlu. Na základě požadavku vypracovala komise pravidla, podle kterých může včelař posoudit kvalitu úlu z konstrukčního hlediska, dodržení základních pravidel nutných pro chovaná včelstva a vhodnost pro obsluhujícího včelaře.

Jaká je správná úloha úlu.

Úl má být jednoduché konstrukce, včelstvo chránit před nepřízní počasí, prostorově vyhovovat chovu silných včelstev. Úl má umožňovat vykonání potřebných zásahů při ošetřování včelstev s co nejnižší potřebou času. V ČR je povoleno chovat včelstva jen v úlech na rozběrném díle.

Požadavky na materiál použitý k výrobě úlů: Materiál při výrobě úlů nesní uvolňovat žádné plyny nebo částice které by se mohly dostat do medu. Prověřené jsou dřevo, produkty z dřeva (hobra, sololit, HBS desky), pěněný polystyren, barvy a laky vyhovující pro přímý styk s potravinami, ocel nerez, pozinkovaná nebo pocínovaná. Ostatní materiály plasty, zejména pro vnitřní prostor úlu musí vyhovovat vhodnosti použití pro potravinářské účely.

Vnitřní část úlu přichází do styku s potravinami, s medem v plástech, proto musí vyhovovat pravidlům daných Nařízením Evropského Společenství a Rady (ES) č. 1935/2004 pro veškeré úly a při použité plasty Nařízení Komise (EU) č.10/2011 přílohy IV., vše v platném znění. Tyto skutečnosti výrobce - prodejce deklaruje v prohlášení o shodě – viz Nařízení Evropského Parlamentu a Rady č.1935/2004 článek 16. Prohlášení o shodě je součástí návodu úlu k používání.

Povinností výrobce je přiložit návod k používání úlu, vhodnost nátěru, stručné informace k chovu včelstev nebo odkaz na metodiku chovu. Dle zákona o ochraně spotřebitele č.634/1992 Sb. musí být návod k použití přiložen u každého výrobku (úlové sestavy), popřípadě jeho základních součástí, nástavků, den, vík apod.

Každý úl, popřípadě jeho podstatné části (nástavky, dna, víka) musí být nesmazatelně označeny výrobcem nebo jeho obecně známým logem. Rámy nástavků musí být čepované, nesmí být spojeny na koso (na tupo). Tento požadavek neplatí při výrobě jednostěnných nástavků.

Základním pravidlem konstrukce úlu je na vybraných místech dodržení včelí mezery 7,5 mm. Pokud je mezera menší, včely ji zatmelí propolisem, pokud je širší, včely ji zastaví dílem, plásty se pak z úlů velice obtížně vyjímají.

Rámek míry 39 x 24 cm se nejčastěji a v největším rozsahu používá s délkou horní loučky 415- 417 mm, míra udává vnější rozměr rámků bez závěsů, sila horní loučky je 10-12 mm, ostatních louček 8-10 mm. Šířka rámku s mezerníkem je 35-37 mm. Rámky s délkou horní loučky 415-417 mm se vyráběly v historicky nedávné době, tuto délku převzalo mnoho dalších výrobců a vyhovují pro většinu úlů v ČR se šíři rámků 39 cm.

Světlost rámku šíře 39 x 24 je 370 mm ± 1 mm x 218 mm ± 1 mm, tj. maximální velikost mezistěny.

Světlost čtvercového nástavku na 10-11 rámků šíře 39 cm je 405x405±1 mm.

U jiných rámkových měr je světlost nástavku v závěsu rámků rovná šíři rámků plus 15 ± 1 mm. Tak je dodržena včelí mezera mezi boční loučkou a stěnou nástavku.

Mezinástavková mezera, mezera mezi spodní loučkou horního nástavku a horní loučkou spodního nástavku by měla být 10 mm Mělo by tam být místo pro umístění královské mřížky i té drátěné. Při manipulaci s nástavkem nesní dojít k mačkání včel. Měří se při sestavení dvou nástavků s rámky. Vnější výška nástavků je odvislá od výšky použitého rámků a konstrukce mezinástavkových styčných ploch. Pozor, u nástavků s jednoduchou stěnou se dřevem naležato se výška nástavku vlivem vlhkosti mění až o 5 mm.

Osazení pro zavěšení rámků je jedno z velmi důležitých konstrukčních prvků, které umožňují dodržovat včelí mezeru mezi boční loučkou a vnitřní stěnou nástavku. Rozhodující je délka horní loučky rámku, závěs pro rámek by měl být o 2 mm delší. V tomto případě nedochází k bočnímu posunu rámků a tím změnám mezer mezi bočními loučkami rámků a stěnou nástavku. Pro nejpoužívanější rámek 39x24 s délkou horní loučky 415-417 mm je to 419 mm. Při zavěšení rámků tento může vykazovat boční posun cca 2 mm.

Uložení mateří mřížky. Mateří mřížka by měla být osazena po celém obvodu tak, aby v mezinástavkové mezeře 10 mm nebyly mezery pro průchod matky. Může ležet na horních loučkách rámků nebo ve středu mezery. To platí jak pro mřížky drátěné, tak pro prosekávané.

Oddělitelné dno úlu – včetně varroadna. Dno úlu musí tak jako celý úl musí být těsně uzavíratelný, jen tak léčebné úkony proti varroáze mohou být účinné. Česno by mělo mít funkci úplného uzavření, zúženého česna pro tvorbu oddělků, zimního česna s funkcí proti vniknutí myší - rejsků a nakonec velkého letního česna. Tyto funkce může splňovat vhodná česnová vložka. Podmet pro stabilní stanoviště by měl mít minimální výšku 3 cm, pro kočovné úly asi 8-10 cm.

Pro varroadna jsou další požadavky a ty zvyšují nároky na konstrukci a přesnost výroby. Dno na profilu světlosti nástavku musí být opatřeno pletivem nebo síťovinou s max. velikosti ok 3,5 mm. Pokud je profil pletiva menší, pak je to kočovné dno. Leták, střední část dna s pletivem a zadní část dna musí být v jedné rovině. Výsuvná podložka pod pletivem musí zajišťovat těsnost dna především dostatečným přesahem těsnících ploch, minimálně 12 mm. Pokud má dno vstupní otvor pro použití aerosolového vyvíječe Vat, musí mít minimální průměr 34 mm, ne menší. Při menším průměru otvoru se snižuje výkon vyvíječe.

 

Racionalizační komise RV ČSV