Anketa pro členy ČSV o vydávání eVčelařství

Katastrofální rok pro včely. Kvůli extrémům nemají co jíst, odrazí se to na ceně medu

27. 8. 2020

Vladimír Saifr se včelaření věnuje přes deset let a za jeden z největších problémů, s nímž se jeho hmyz potýká, označuje výkyvy teplot. Kvůli klimatickým změnám se včelařství nachází ve světové krizi, byť Česko z toho ještě vychází dobře.

Bioložka a včelařka Alena Bruce Krejčí upozorňuje, že letošek pro včely znamená katastrofální rok právě z pohledu klimatických změn, kdy se střídají extrémy. Vedra a naopak intenzivní déšť.

'Rostliny mají posunutou dobu kvetení, obvykle kvetou na jaře dříve, než bylo zvykem. Ale včely po zimě nejsou ještě v dostatečné síle, aby snůšku plně využily. A pak místo obvyklého léta se sluníčkem a bouřkami nastanou buď obrovská dlouhotrvající vedra, nebo jako tento rok dlouhá období dešťů,' popisuje Krejčí deníku Aktuálně.cz.

Podotýká, že když příliš prší, květy se neotevřou nebo voda odtáhne pryč nektar a pyl. 'Včely v dešti nelétají, a nemají tedy kdy sbírat. Důsledkem je, že včely nemají co jíst, zvlášť pokud se toto období kryje s dobou těsně po vytočení medu včelařem. Letos obvyklá druhá medová snůška chybí většině včelařů, se kterými jsem mluvila,' dodává Krejčí s tím, že předpokládá, že se to odrazí i na ceně medu.

Včelař Vladimír Saifr k tomu doplňuje, že je lepší, když se v zimě nestřídá mráz s rychlým oteplením. Včely jsou podle něj jinak dezorientované, a pokud teplota překročí například deset stupňů, začínají létat ven, prokřehnou a umírají. Také mají větší spotřebu zásob a nemusí se dožít jara, pokud včelař neodhadl potřebu dodání zimních cukerných zásob.

Úhyny včel

Zprávy o úhynu včely medonosné pravidelně přicházejí například ze Spojených států. Zatímco ve 40. letech minulého století se počet úlů, v nichž žil tento druh včely, rovnal v USA šesti milionům, dnes jde pouze o 2,5 milionu, vyplývá z údajů tamního ministerstva zemědělství. Posledních dvacet let ale k dalšímu poklesu nedochází a počet včelstev se stabilizoval.

Alena Bruce Krejčí upozorňuje, že vymření včely medonosné, díky které si lidé mohou dopřávat med, nehrozí. 'Větší problém mají ostatní druhy včel a hmyzu obecně, protože na rozdíl od včely medonosné se o ně málokdo zajímá,' vysvětluje.

Zároveň ale zdůrazňuje, že každý rok dochází k velkým úhynům včelstev, zvlášť na severní polokouli. V USA kolem čtyřiceti procent, v Evropě kolem dvaceti procent. 'Jejich počet je ale více méně stabilní, protože včelaři neustále pracují na tom, aby úbytky doplnili,' říká Krejčí.

V Česku letos o vysokém úbytku včelstev informovala například Mendelova univerzita v Brně, jejíž včelařské oddělení přišlo během zimy a jara o více než polovinu z nich. Předsedkyně Českého svazu včelařů Jarmila Machová k tomu ale dodává, že na druhé straně je i mnoho chovatelů, kterým včelstva přezimovala v plném počtu. Každý včelař, který úhyn zaznamenal, by si měl podle ní zanalyzovat, zda v péči neudělal nějakou chybu.

Množství včelstev v Česku monitoruje například Českomoravská společnost chovatelů (ČMSCH). Podle dokumentu, který v roce 2016 schválila vláda, by se jich mělo v Česku nacházet ideálně kolem 750 000. Loni jich bylo podle ČMSCH více než 685 tisíc, Český statistický úřad (ČSÚ) uvádí přes 643 tisíc.

Místo trávníků golfová hřiště

Také přírodovědec Petr Bogusch z Univerzity Hradec Králové potvrzuje, že ohrožené jsou zejména samotářské včely nebo třeba čmeláci. 'Opravdu ubylo dost druhů, téměř každý pátý druh včely, který se u nás vyskytoval, už nebyl více než padesát let zaznamenán,' říká.

Podle Jiřího Řehounka, který se ochranou hmyzu dlouhodobě zabývá v nevládní organizaci Cella, doplatily samotářské včely v Česku především na zhoršování stavu krajiny, která stále více ztrácí svou rozmanitost. 'Mozaiku různě obhospodařovanýc luk, pastvin a políček nahradily velké lány. Místo listnatých a smíšených lesů máme smrkové monokultury. Mokřady byly vysoušeny a zasypávány. Trávníky ve městech a na zahradách sekáme, jako by to byla golfová hřiště. Chybějí rozkvetlé meze, staré solitérní stromy, stepní stráně, nezarostlé písčiny. K tomu se přidala chemizace krajiny nebo nedostatek míst, kde by včely mohly hnízdit,' vypočítává Řehounek.

Počet včelařů a včelstev v Česku

Počet včelařů

  • 2017: 61 187
  • 2018: 62 240
  • 2019: 62 897
  • k únoru 2020: 63 410

Počet včelstev

  • 2017: 670 791
  • 2018: 778 353
  • 2019: 685 181
  • k únoru 2020: 685 382

Zdroj: Českomoravská společnost chovatelů

Právě zemědělské chemikálie patří k významným škůdcům včel a případy úhynů otrávených včelstev nejsou v Česku raritou. Proti používání pesticidů se postavila i Evropská komise, která požaduje, aby se do roku 2030 v evropském zemědělství používala jen polovina současného objemu těchto chemikálií.

Petr Bogusch vysvětluje, že včely sice umí mnoho látek odbourávat, například fungicidy a herbicidy (skupiny pesticidů, pozn. red.) jim ale znemožňují vývoj. 'O insekticidech nemluvě. Například řada druhů denních motýlů vymřela na to, že díky některým insekticidům (další ze skupiny pesticidů, pozn. red.) došlo k velké úmrtnosti jednoho pohlaví, většinou samic. U včel se tohle nestudovalo, ale klidně bych věřil, že to taky mohlo mít vliv,' domnívá se přírodovědec.

Pesticidy ale nejsou zdaleka tím jediným, co včelám ubližuje. Jak říká Machová, jde v podstatě o souhrn více faktorů - snižující se úživnost krajiny, nedostatečná pylová pestrost, změna struktury zemědělské výroby, osevních postupů a dále jsou to nemoci a nákazy včel a včelího plodu nebo pesticidy.

Co včelám nejvíce ubližuje

  • aplikace pesticidů 
  • monokultura
  • klimatické změny včetně znečištěného ovzduší
  • nemoc varroáza
  • včelí mor

Úbytek včel způsobí problémy

Pokud by v budoucnu včel výrazně začalo ubývat, představovalo by to velký problém zejména kvůli dopadu na fungování ekosystémů planety.

'Kdyby vymřela včela medonosná, jistě bychom to pocítili na množství, a tedy dostupnosti některého ovoce či mandlí, ale její roli při opylování by do jisté míry mohly převzít ostatní druhy hmyzu. Pokud by ale vymřely včely obecně, bylo by to o dost horší, protože by to mělo širší dopad na všechny ekosystémy, byl by tu problém s rozmnožováním mnoha krytosemenných rostlin,' upozorňuje Krejčí.

Řehounek dodává, že už jen úbytek, nikoliv vyhynutí včel či hmyzu obecně, může způsobit velké problémy. Připomíná, že všechny druhy včel představují významné opylovače volně rostoucích i pěstovaných rostlin, a závisí na nich tedy velká část úrody.

Zdroj: Aktuálně.cz