BESEDA PRAŽSKÝCH VČELAŘŮ - Získání, zpracování a využití včelích produktů

9. 11. 2020

 

Termín akce: pondělí, 9.11.2020 od 17:00 do 20:00 hodin

Přednášející a hosté:

 

Ing. Zdeněk Kulhánek

 

- včelařská praxe již od dětských let

- učitel včelařství a absolvent Včelařské akademie v Nasavrkách

- redaktor časopisu Včelařství

- člen ČSV

 

https://www.souvnasavrky.cz/

 

Téma: Získání, zpracování a využití včelích produktů

(anotace přednášky)

 

Přednášející systematicky celý život shromažďuje informace o včelích produktech, jejich získávání a použití k upevnění lidského zdraví.

 

Pár / více hezkých / slov od autora:

 

Dobrý den, Přední světový odborník na střešní včelařství Gusta Uváčik mě nabídl účast v Praze v cyklu Včelařské pondělky. Taková nabídka se neodmítá. Pokud bych tak učinil, tak bych si to do konce života vyčítal. Proto jsem ji přijal, byť s tím, že bych se měl budoucím účastníkům trochu představit. To taky nešlo odmítnout, neboť přítel Gusta na tom svěřepě trval. Tak tedy, narodil jsem se v době, kdy, jak se říká mrtvé moře bylo ještě živé, v první polovině minulého století v Hradci Králové. Tam jsem se na ZDŠ v Šimkově ulici přihlásil do včelařského kroužku, neboť jsem chtěl být alespoň něčím mezi spolužáky zajímavý. Kroužek vedl pan Kaplan, který měl včelín, v němž byly ve dvou řadách Budečáky. Včelařským křestem bylo vyndat kleštičkama plást obsednutý včelami. S několika žihadly jsem to zvládl. Ve třídě jsem byl hned druhý den, po návštěvě včelína zajímavý tím, že jsem byl v obličeji opuchlý. Neodradilo mě to, naopak. Než jsem opustil základku, podařilo se mi u ředitele vyjednat stanoviště u dílen, a to při cestě na hřiště. Pár mých spolužáku se taky dočkalo několika pigár, po nichž se už tak nesmáli. Snažil jsem se čerstvě nabyté zkušenosti od pana Kaplana předat dál. Pár děcek se přihlásilo, po několika žihadlech však přestali chodit. Zato se kolem mého počínání v úlech začal ochomýtat školník. Výměnou za předávání zkušenosti jsem od něj dostával vypínače, objímky, el. šňůry, neb jsem se v té době trochu vrtal do elektrikařiny. Když jsem se v devítce konečně musel rozhodnout čím budu, dověděl jsem se, že v Nasavrkách je učiliště, kde se můžu vyučit včelařem. Volba byla jasná. Jenže tento jednoletý obor navazoval na dvouletý Zemědělec - mechanizátor. Coby městské dítě jsem se musel naučit dojit krávy, zacházet s nakladačem, spravovat oběžný škrabák na hnůj, pilovat hezky do roviny, řídit traktor a mnoho dalších odborností, z čehož se mnohé se nakonec někdy přece jenom hodilo. Než jsem dokončil tuto dvouletku, jezdil jsem s kamarádem do Prahy na Včelařskou akademii. V domě u Hybernů přednášeli odborníci, jako byl ředitel Výzkumného ústavu včelařského v Dole u Libčic Doc. Svoboda, Ing. Haragsim – odborník na producenty medovice a další. Občas jsme se kamarádem stavili v budově Českého svazu včelařů v Křemencově ulici., kde měla mládež na starosti paní Růžena Lehovcová. Do nasavrckého učiliště jsme s kamarádem nastupovali s krásným, barevným diplomem, na němž bylo, že jsem úspěšně absolvoval Včelařskou akademii. Rád bych se jím pochlubil, avšak při několikerém stěhování diplom zmizel. Výuční list mám podepsaný od prvního ředitele Josefa Josky, který mi už tenkrát říkal, že mám navíc. Byl to ředitel, měl pravdu. Následně jsem absolvoval dvouletou nástavbu s maturitou na Střední zemědělské škole v Kostelci nad Orlicí.. I tam jsem na školní zahradě zanechal několik úlů. Jediný, kdo o včelaření v nich měl zájem, byl spolužák Pepa, avšak jen do chvíle než dostal první žihadlo, po němž pro něj přijela záchranka. Po škole s maturitou v kapse jsem na Královéhradecku nastoupil na místo ve Velkovýkrmách Smiřice. Nejdřív jako zootechnik, takže moje působiště bylo v kravínech a prasečárně. Když se uvolnilo místo včelaře v Choustníkově Hradišti, kde byly a dosud jsou ovocné sady, tak jsem se tam ujal stovky včelstev, které byly na čtyřech stanovištích. Bydlel jsem v Hájence pod lesem a prožíval jsem jedno z nejhezčích období mého profesního života. Včelstva byla v úlech Lesan a Pětiletka. Jejich hlavním úkolem bylo opylovat sad, takže plánovaný průměr medu 10 kg na včelstvo jsem hravě plnil a vždy dbal, abych jej měl v rozumné míře vždy o něco víc. Všechno má svůj vývoj a ve mě se po dědovi a otcovi, kteří psali po novin, začaly klubat na svět novinářské buňky, takže jsem nakonec od listopadu 1972 zaktovil coby redakční elév v okresním plátku Nové Hradecko. Po dvou letech jsem od ledna 1975 získal místo redaktora v Zemědělských novinách, kde jsem zakrátko prosadil rubriku Včelařům a chovatelům, za což jsem měl k nízkému platu honorář, což se v mládeneckém životě náramně hodilo. Až do důchodu jsem vystřídal různé novinářské štace, poslední byla v čas. Zahrádkář, kde jsem byl zastáncem, že pro úrodu ovoce na zahrádkách jsou nejlepšími opylocači včely. Těm, kteří se o jejich chov chtěli zajímat více, jsem nachystal do každého čísla během roku několik rad. Oni dostali cenné rady, já měl sladkou odměnu. Čas běžel a já náhle zjistil, že mi do důchodu zbývá už jen pár let. To jsem bydlel na Rakovnickou, kde jsem od vdovy po včelaři koupil maringotku na sanotě u potoka pod lesem. Oprášil jsem svoje vědomosti, abych včelám i sobě dopřál co největší užitek. Po odchodu do důchodu jsem se však novinařiny úplně nevzdal a žačal jsem psát články do časopisu Včelařství. Přitom jsem sbíral informace o léčivých účincích medu a dalších včelích produktů. Když jsem se dozvěděl, že nasavrcké učiliště otevřelo kurs pro budoucí učitele včeleřství, tak jsem se přihlásil. Podmínkou bylo doložení, že jsem vyučený, takže jsem z útrob skříní vydoloval, oprášil, naskenoval a poslal výuční list, členství ve svazu jsem taky doložil takže jsem byl přijat. V závěrečné prezentaci jsem se zaměřil právě na včelí produkty, jejich léčivé účinky a prodej, což je i téma, s kterým předstupuji před posluchače. Vím, že jsou mezi nimi tací, co vědí i víc než já a rád si s nimi po přednášce popovídám. Těším se na plný sál i byť i na jednoho posluchače, protože budu vědět, že stejně jako já věnoval svůj čas, aby přijel do Prahy a dozvěděl se něco ode mě a případně já od něj. S pozdravem přítele Uváčika: Dík včelám Zdeněk Kulhánek

 

Kde: Státní veterinární správa ČR Budova Zemědělské osvěty – v hlavním sále Slezská 7/100 120 00 Praha 2 – Vinohrady

Dostanete se k nám velmi snadno pomocí MHD Praha. Metro „A“ stanice nám.Míru cca 50 metrů v ulici Slezská, nebo TRAM č. 4, 10, 16, 22

Mapa: https://mapy.cz/s/yJHE GPS: 50.0760664N, 14.4386072E

Na Besedu pražských včelařů není nutno se registrovat :) vstup je volný.

Konzultace se Začínajícími včelaři již od 16:30 hodin, věnovat se Vám bude vždy nějaký člen MěV ČSV Praha na danou problematiku v oboru včelařství. Jste vítáni...

dále nabízíme:

Mikroskopické vyšetření včel.

Máte nyní možnost si nechat vyšetřit svoje včely na Acarapis a Nosemu.

Pražským včelařům (pouze členům ČSV):

Na Besedu pražských včelařů můžete donést vzorek 30 včel /mrtvolek z podložky/ nejlépe v krabičce od sirek a popiskem, kde bude Vaše jméno, příjmení, číslo chovatele a číslo stanoviště, kontakt e-mail z kterého je vzorek provedeme mikroskopické vyšetření na tyto dvě nemoci:

Roztočík včelí (Acarapis woodi) a Hmyzomorka včelí (Nosema a. a c.)

více na:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Roztočík_včelí

https://cs.wikipedia.org/wiki/Hmyzomorka_včelí

Vyšetření se bude provádět na speciálním mikroskopu v školních-hobby podmínkách /není tedy akreditován, ani garantován/ a výsledek bude zaslán do týdne na e-mail včelaře, včetně fotografie.

Provádí zaučení studenti školy ze zemědělským zaměřením a odpovědnost nese za tuto skupinu Augustin Uváčik, mobil: 77 62 62 602, který přebírá vzorky přímo na BPV před přednáškou.

Vzorek na jedno stanoviště a každý rok je ZDARMA (proto si můžete rok co rok nechat vyšetřit včelnici ( …ale vždy pouze jednou za rok)

Cílem je více informovat o zdravotním stavu včelstev samotného včelaře a přispět k pochopení k infekčního tlaku na naše včelstva.

S pozdravem Včelám dík.

 

Za MěV ČSV Praha

Váš Augustin Uváčik – jednatel

e-mail: uva@centrum.cz, nebo mobil: 77 62 62 602



 


BESEDA PRAŽSKÝCH VČELAŘŮ - Téma: Získání, zpracování a využití včelích produktů