10. 6. 2025

V souvislosti s vysokými úhyny včelstev v posledních letech roste požadavek na stanovení skutečného napadení našich včelstev roztočem Varroa destructor v průběhu roku. Pokud v období léta nemáme léčit naslepo, potřebujeme sledovat vzrůstající napadení včelstev a zejména vytipovat okamžik zlomu, kdy dochází k prudkému nárůstu populace roztoče. Rovněž Metodický pokyn Státní veterinární správy pro chovatele včel k prevenci a tlumení varroázy připomíná povinnost pravidelného sledování zdravotního stavu včelstev a současně uvádí přehled základních metod monitoringu.

Cílem našeho snažení je ochrana dlouhověké generace včel, která se líhne v období červenec–září. Těsně po zimě, pokud se podařilo včelstva v bezplodovém období dobře přeléčit, bývá napadení velmi nízké. V průběhu dubna a května zachytíme jen ojedinělé spady, roztoči v tomto období nemají ještě dostatečnou početnost, aby včelstva poškodili. Velmi přesné výsledky získáme při monitoringu v intervalu 1–2 týdny, prováděném od června do poloviny září. Obvyklá rada bývá zvolit na stanovišti například tři včelstva: obě krajní a to nejsilnější. Přitom to bohužel nemusí být nejvíce napadená včelstva. Lepší varianta je poprvé zjistit napadení všech včelstev, z nich vybrat nejvíce zasažená a ta pak pravidelně sledovat. Ale pro včelaře chodícího do zaměstnání to představuje velkou časovou zátěž. Zjednodušená varianta je provést sledování třikrát, a to v polovině června, polovině července a v první dekádě srpna. Pokud začalo plodování včelstev v zimě extrémně brzy, musíme úměrně započít s monitoringem mnohem dříve.

Spad roztočů na podložku

Jako nejdostupnější metoda se na první pohled jeví sledování přirozeného spadu roztočů na podložku. Většina používaných úlů je vybavena sítem přes celé dno a zásuvkou zachycující úlový spad. Na podložce se během jara a léta hromadí množství nepořádku v podobě rozkousaných víček, pylových zrn a dalších nečistot. Pokud chceme mezi tímto spadem nalézt roztoče, musíme odečítat spad maximálně jednou za týden a vždy podložku poctivě očistit. Větší problém je výskyt mravenců na podložce, kteří dokážou vynést až 99 % roztočů. V tomto případě platí přímá úměra – čím více mravenců na podložce, tím vyšší byl původně spad. Účinné řešení je zabránit přístupu mravenců do úlu pomocí lepových pásů, misek naplněných olejem nebo vazelínou apod. Příkladů na internetu najdeme celou řadu. U sledování přirozeného spadu na podložku musíme mít na paměti, že tento spad má časové zpoždění oproti skutečné populaci roztočů na včelách a na plodu. Pro zjištění celkového napadení můžeme použít např. graf Dr. Liebiga, ze kterého vyčteme, že při denním spadu 10 roztočů je v úlu populace cca 2100 roztočů. Pokud není úl opatřen varroadnem, můžeme použít úlovou podložku do podmetu opatřenou distanční a krycí síťovinou, aby včelstvo nevynášelo obsah podložek při čištění podmetu.

Vyšetření trubčího plodu

Velmi jednoduchou, časově nenáročnou metodou je vyšetření zavíčkovaného trubčího plodu. Rozlomením, rozříznutím nebo vytažením kukel odvíčkovací vidličkou zjistíme, zda jsou napadeny ojedinělé kukly, nebo celá řada kukel. Trubčí plod má pro roztoče vysokou atraktivitu a výsledek vyšetření trubčiny nám dává velmi dobrou orientační hodnotu.

Smyv usmrcených včel

Nejpřesnější výsledek dává smyv usmrcených včel. Potřebujeme asi 300 dělnic z plástu v blízkosti plodu nebo z plodového plástu (zde bývá vyšší napadení). Nejjednodušší způsob odběru včel je použít igelitový čtverec, na který otřepeme včely z vybraného plástu. Z něj nasypeme kelímek příslušného objemu, 300 dělnic = 1 dcl, 600 dělnic = 2 dcl. Kelímek vložíme na několik hodin do mrazničky nebo výparníku chladničky. Mrtvé včely poté nasypeme například do velké sklenice od okurek, přilijeme 0,5 l vody s detergentem (jar) a důkladně asi tři minuty protřepeme. Vše pak přelijeme přes dvojité síto (například síto na cezení medu), proudem vody mrtvé včely důkladně propláchneme, z jemného síta vyklepneme roztoče na bílou savou podložku a spočítáme.

Otřep narkotizovaných včel

Při opakovaných odběrech při smyvu má řada včelařů problémy s usmrcováním dělnic. Často tuto metodu jednou vyzkoušejí a poté se ji zdráhají opakovat. V těchto případech je nejlepší metodou otřep narkotizovaných včel pomocí CO₂ nebo otřep s pomocí moučkového cukru.

Pro narkotizaci oxidem uhličitým potřebujeme vhodnou nádobku s perforovaným mezidnem a bombičku s CO₂. Vzorek včel odebereme stejným způsobem jako u smyvu, nasypeme do horní části nádoby a  pomocí CO₂ včely uspíme. Protřepáním nádoby roztoči propadnou sítem do spodní části, kde je spočítáme. Narkotizované včely bez poškození vrátíme zpět do úlu.

Druhou vůči včelám nedestruktivní metodou je otřep roztočů práškovým cukrem. Funguje na podobném principu, jako když se slepice v popelu zbavují čmelíků. Základem je nádoba na otřep, např. litrový plastový kelímek opatřený plným a perforovaným víkem (koupíme ve včelařských potřebách za pár desítek korun), nebo kus novodurové trubky se sítem a záslepkou. Na otřep je zapotřebí jemný nehrudkující cukr moučka. Asi pět polévkových lžic cukru připravíme do pomocné misky. Setřeseme výše popsaným způsobem cca 600 dělnic z plodového plástu, vyklopíme do třepačky a přisypeme cukr. Poté intenzivně protřepáváme asi dvě minuty. Do připraveného kbelíku s jemným sítem vytřeseme z třepačky cukr s roztoči, včely vrátíme zpět do úlu a ihned úl uzavřeme. Přes síto přesejeme moučkový cukr, na sítu zůstane pár hrudek cukru s roztoči. Vše vyklopíme na bílou rastrovanou podložku a pohodlně spočítáme. Navrácené včely jsou očištěny a otřep nemá vliv na jejich životnost. Touto metodou zvládneme za hodinu monitorovat asi šest až osm včelstev.

U všech těchto metod, kde pracujeme se vzorkem včel, musíme mít na paměti, že skutečné napadení včelstva je tolikrát vyšší, jaký díl včel z celkového počtu jsme odebrali. A to se bavíme o roztočích na dospělých včelách, tzv. foretických roztočích. Současně na plodu bývá cca 2,5krát více tzv. reprodukčních roztočů, kteří se v průběhu následujících 12 dnů vylíhnou spolu s dělnicemi. Důležitější než celkový počet roztočů je pro nás relativní napadení vztažené vůči množství včel ve vzorku. Pokud např. začátkem srpna napadení činí 1–2 samice roztoče na vzorek, nehrozí akutní ohrožení včelstva a můžeme zasáhnout běžnými postupy během následujícího týdne až dvou. Pokud je napadení 5–10 roztočů, je zapotřebí včelstvo okamžitě ošetřit účinným VLP (veterinárním léčivým přípravkem). Pokud je napadení 50, 100, nebo zažil jsem i 300 roztočů ve vzorku, je nutné okamžitě včelstvo zbavit plodu přemetením na mezistěny a poškození včelstva může být v takovém případě často už nevratné.

Druhá skupina včelařů nevztahuje letní tlumení varroázy k výsledkům varroamonitoringu, ale nasadí příslušné VLP v prvním možném termínu, obvykle po vytočení posledního medu (přibližně v půlce července).

Výsledek letního tlumení varroázy je potřeba ověřit při první podzimní fumigaci. Před fumigací důkladně očistíme podložku a následující den po fumigaci zkontrolujeme léčebný spad. Jsou-li na podložce desítky roztočů, půjde včelstvo do zimy v plné síle. Ale vidíme-li 500–1000 roztočů nebo i více, je zapotřebí důkladná fumigace zkombinovaná s odstraněním posledního plodu.

Varroamonitoring je velmi dobrý nástroj pro včelaře, který si na něj udělá dostatek času. S jeho pomocí dokáže stanovit, kdy začít léčit, a tím předejít hrozícím varroázním úhynům včelstev.

Ing. Oldřich Veverka