BESEDA PRAŽSKÝCH VČELAŘŮ: Vliv pěstování řepky ozimé na chov včel

12. 11. 2018

Pondělí 12.11.2018 od 17:00 do 19:30 hodin

Téma: Vliv pěstování řepky ozimé na chov včel 

Předášející: Doc.Ing. Jan Kazda, CSc. a Ing. Martina Stejskalová

Státní veterinární správa ČR, budova zemědělské osvěty – v hlavním sále, Slezská 7/100, 120 00 Praha 2 – Vinohrady 

Dostanete se k nám velmi snadno pomocí MHD Praha. Metro „A“ stanice nám.Míru cca 50 metrů v ulici Slezská, nebo TRAM č. 4, 10, 16, 22

 

Více o přednášejících:

Doc. Ing. Jan Kazda, CSc. 
 
Současné pracoviště: Katedra ochrany rostlin, Česká zemědělská univerzita v Praze, Kamýcká  129, 165 00 Praha 6

Vzdělání: 
1986 VŠZ Praha fytotechnický obor s vyznamenáním
1993 obhajoba disertační práce v oboru Zemědělská a lesnická fytopatologie a ochrana rostlin odborný asistent Katedra ochrany rostlin ČZU (VŠZ) Praha

2017 Habilitační řízení v oboru Ochrana rostlin

Zaměstnání: 
1989 - 1994 technik Katedry ochrany rostlin VŠZ Praha
1994 – 2017 odborný asistent Katedry ochrany rostlin ČZU (VŠZ) Praha 
2017 – dosud Docent Katedry ochrany rostlin ČZU Praha
 
Odborné stáže: 1990 - univerzita BONN oddělení entomologie a nematologie 5 týdnů

Pedagogická činnost:
Původním zaměřením byla specializace na předměty s problematikou živočišných škůdců (entomologie, akarologie a nematologie). Postupně jsem se specializoval i na předměty, kde se vyučuje kompletní problematika škodlivých organizmů na polních plodinách, ovoci a zelenině pro několik studijních oborů na FAPPZ. V rámci specializovaného studia oboru Rostlinolékařství učím předmět Škůdci polních plodin a předmět Chemická ochrana rostlin a předpisy.
V rámci celoživotního vzdělávání podle programu fakulty FAPPZ a ČZU se podílím na výukových kurzech pro pěstitele a na výuce v rámci Univerzity třetího věku.
Pro potřebu výuky byla zpracována skripta, která jsou pravidelně aktualizována:

Jsem vedoucí bakalářských i diplomových prací a školitel specialista několika studentů doktorského studia.

Vědecká činnost:
Moje odborná specializace je integrovaná ochrana proti živočišným škůdcům obilnin a olejnin – řepka, mák a slunečnice. Od roku 2000 jsem řešitel – koordinátor grantových projektů.

V letech 1990 - 2003 jsem se postupně specializoval na problematiku škodlivých organismů na ozimé řepce ve spolupráci se Svazem pěstitelů a zpracovatelů olejnin. Studoval jsem problematiku bionomie škůdců a ochrany proti nim, protože hospodářsky významné škody způsobené živočišnými škůdci v této plodině významně stoupaly.
Tento výzkum byl financován z grantového projektu MZe Optimalizace pěstitelských technologií řepky se zřetelem na rentabilitu, stabilitu soustav hospodaření a konkurenceschopnost na světových trzích. Dále byl financován z neveřejných zdrojů SPZO a několika soukromých firem.
Vzhledem k velkému nárůstů hospodářsky významných škod způsobených škůdci řepky jsem se po roce 2000 zabýval zejména problematikou bejlomorky kapustové v ozimé a jarní řepce a podzimních škůdců řepky. Vzhledem k rozsahu pěstování jsem řešil i problematiku živočišných škůdců v obilninách, zejména v pšenici. 
Během let 2004 – 2016 byly založeny maloparcelkové i poloprovozní pokusy financované SPZO Praha a z neveřejných zdrojů, kde byly zkoušeny pesticidní i nepesticidní látky použitelné k ochraně proti bejlomorce kapustové. 
Několik let jsme se zabývali i ochranou proti škodlivým organismům při pěstování rostlin podle pravidel ekologického zeměd ělstv&i acute; v řepce a máku. Zaměřil jsem se na studium biodiverzity a přirozených nepřátel hlavních škůdců v porostech řepky a máku. Tento výzkum byl financován z grantového projektu MZe Možnosti snížení spotřeby pesticidů při pěstování olejnin.
Výsledky maloparcelkových pokusů přispěly také k objasnění vlivu aplikace nitrofenolátů do porostů řepky na zpevnění šešulí. Na jejich základě se stala komerční aplikace přípravků na b&aacut e;zi nitrofenolátů běžnou součástí pěstitelské technologie řepky. 
Na základě našich výsledků s aplikací křemičitanů na poškozené šešule byl zaregistrován do řepky přípravek Aqua Vitrin K.
V& yacute;sledky těchto pokusů při konvenčním i ekologickém způsobu pěstování ozimé řepky přispěly k vývoji metodiky integrované ochrany proti bejlomorce kapustové, která se povinně uplatňuje po 1. 1. 2014 v České republice i na Slovensku prakticky na celé ploše pěstované řepky.
Od roku 2011 se zabýváme se spolupracovníky problematikou půdního patogena Plasmodiophora brassicae, původce nádorovitosti košťálovin. Šíření této choroby potencioná ;lně oh rožuje pěstování řepky v České republice. Na Katedře ochrany rostlin vzniklo centrum, které monitoruje rozšiřování tohoto patogena v České republice. Rovněž testujeme rezistenci odolných odrůd v závislosti na rozšíření odlišných patotypů v různých oblastech České republiky. Pracoviště se podílí na registračním řízení rezistentních odrůd řepky ve spolupráci s ÚKZÚZ a zastupuje Českou republiku na mezinárodních setkáních týkajících se problematiky šíření patogena Plasmodiophora brassicae. Tento výzkum byl financován z grantu MZe Nové poznatky z biologie a epidemiologie patogenů řepky a z neveřejných zdrojů. 
Od roku 2012 se zabýváme problematikou opylovačů v porostech olejnin ve spolupráci s SPZO Praha, VÚRV Ruzyně a Výzkumným ústavem včelařským v Dole. Zaměřujeme se především na studium faktorů ovlivňujících výskyt opylovačů (včel, čmeláků a samotářských včel) v porostech olejnin. Tyto pokusy jsou financovány z grantového projektu Inovace systému integrované ochrany řepky pro omezení negativních dopadů současné technologie pěstování, ze zdrojů  SPZO a několik a dalších neveřejných zdrojů. Po dokončení výzkumu předpokládáme, že by se informace o repelenci či atraktivitě pro opylovače staly součástí charakteristiky přípravků pro pěstitele.

Odborná činnost:
 Důraz při své činnosti kladu na spolupráci s praxí a přenos výsledků výzkumu do praxe. Věnuji se také praktické poradenské činnosti a složil jsem státní zkoušku akreditovaného poradce pro ochranu rostlin. Jsem odborný poradce – specialista SPZO Praha.
Pravidelně publikuji vědecké, odborné i populárně naučné publikace (do sud cca 500).
Aktivně provozuji poradenskou činnost.
Velmi často přednáším pro odbornou veřejnost a věnuji se objasnění rostlinolékařské problematiky široké veřejnosti.
Jsem členem Rostlinolékařské rady, poradního orgánu ministra zemědělství, člen rady Mze pro přípravu a realizaci Národního akčního plánu pro snížení spotřeby pesticidů. Dále jsem aktivním členem výboru Středočeské pobočky České společnosti rostlinolékařské a člen komise pro seznam doporučených odrůd řepky. Člen redakční rady časopisu Úroda.

.

a

 

Ing. Martina Stejskalová

Vystudovala šestileté gymnázium v Pacově 2004-2010Bakalářský stupeň studia absolvovala na České zemědělské univerzitě v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, obor Rostlin ná produkce. 2010-2013Magisterský stupeň studia absolvovala rovněž na České zemědělské univerzitě v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, obor Rostlinolékařství. 2013-2015Nyní je zde studentkou 4. ročníku doktorského studijního programu zemědělská a lesnická fytopatologie a ochrana rostlin. Téma disertační práce: Inovace systému integrovan&eac ute; och rany olejnin pro omezení negativních dopadů na opylovače. Své výsledky publikovala na řadě konferencích a v časopisech se zemědělským a včelařským zaměřením.

Na Besedu pražských včelařů není nutno se registrovat. Budeme se na Vás těšit.

S pozdravem Včelám dík

Za MěV ČSV Praha
Augustin Uváčik

e-mail: uva@centrum.cz

mobil: 776262602